Časopis Umělec 2005/2 >> Reakce na článek Jiřího Ptáčka "Insider, bez Insidera, …" Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Reakce na článek Jiřího Ptáčka "Insider, bez Insidera, …"

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Gabriela Bukovinská-Kotíková | commentary | en cs de

Umělec 1/2005 přinesl kritickou recenzi Jiřího Ptáčka Insider, bez insidera... na kolektivní výstavu Insiders. Proběhla v brněnském Domě Pánů z Kunštátu a v pražské galerii Futura. Sledovala důležitou linii estetiky generace 2. poloviny 90. let založenou na principech „udělej si sám“, jež se nehodí ani „do galerie, ani do bytu“ (P. Morganová). Ptáček vytkl kurátorce Pavlíně Morganové zjednodušení cílů této generace, zmateně určený okruh vystavujících, stírání odlišností a kon- statování fakt, která jsou „všeobecně známá a nesčetněkrát reflektovaná“. Tvrdil, že „pestré nuance a vzájemná vymezování ustoupily jediné tendenci“. Teoretička Gabriela Bukovinská-Kotíková reaguje na Ptáčkův text a obhajuje pozice kurátorky Insiders.
(redakce)

Jiří Ptáček napsal do časopisu Umělec recenzi na výstavu Insiders, která proběhla na přelomu roku v Brně v Domě pánů z Kunštátu a poté v jarních měsících v galerii Futura v Praze.1 Výhradně kritický tón recenze a argumenty, kterými je podložen, nejsou vesměs zcela přesvědčivé. Pavlína Morganová, kurátorka výstavy Insiders, pracuje již několik let na Akademii výtvarných umění v Praze ve Vědecko-výzkumném pracovišti, založeném v roce 1997. Pod vedením Jiřího Ševčíka toto pracoviště jako jedno z mála míst v České republice systematicky dokumentuje dění na současné české výtvarné scéně.2 I na základě tohoto výzkumu připravila Pavlína Morganová retrospektivní kurátorskou výstavu, jež poukazuje na určité tendence, které bylo možné sledovat v současném českém umění během 90. let minulého století, jako je zájem o každodenní život, o levné, nestabilní materiály, využití předmětů z domácnosti k dalšímu „recyklovanému“ umění apod. – viz. podrobněji katalog.3
Jiří Ptáček se nejdříve zabývá tématem výstavy a termín „Insiders“ nepovažuje za dostatečně vymezený. Poté ale na jiném místě konstatuje: „Skutečnost, že v 2. polovině minulého století došlo k odklonu od monumentálních projektů a ke sblížení s estetikou laciných materiálů a kutilství, je všeobecně známá a nesčetněkrát reflektovaná…“ Z toho tedy vyplývá, že téma chápe, ale pokládá je za natolik všeobecně známé, že pro samostatnou výstavu není zajímavé. To však není příliš přesvědčivý argument, poněvadž umělci, kteří jsou na výstavě zastoupeni, vystavovali v minulosti převážně v malých, nekomerčních, alternativních prostorách nebo malých státních galeriích, které většinou nenavštěvuje širší publikum. Tentokrát se tato „starší“ díla ocitla pohromadě v jiném kontextu. V Brně to bylo na půdě velkého státního muzea, kam přichází širší okruh veřejnosti, v Praze ve velké soukromé galerii. Vznikla tak možnost přímého srovnání jednotlivých děl a tím i posouzení užšího vztahu mezi nimi, což bylo hlavním záměrem kurátorky.
Je pravda, že pro takto retrospektivně zaměřenou výstavu byla tedy důležitější brněnská prezentace, a je škoda, že se v Praze této role neujalo státní muzeum. V brněnském Domě umění byla však realizace výstavy pravděpodobně možná jen díky osvícenému vedení ředitele Marka Pokorného, který se nebál mladou kurátorku a čerstvou retrospektivu podpořit.
Další výtky autora směřují k zastoupení či spíše nezastoupení určitých umělců. Tato otázka je sama o sobě poněkud ošemetná, poněvadž v případě tematické kurátorské výstavy nemusí kurátorovi jít o širokou přehlídku celé generace umělců, ale naopak o příklady určitých děl, na nichž je možné danou myšlenku specifikovat. Je tedy pochopitelné, že se jedná o výběr částečně subjektivní, který je možné vždy rozšiřovat či zužovat. Je jistě také pravda, že vždy budou existovat výjimky i v případě známých umělců, kteří se do koncepce nehodí, a proto na výstavě nejsou. Jiří Ptáček správně zmiňuje např. Federica Díaze či Jiřího Černického, kteří zde stojí mimo sledovaný okruh. To však ještě neznamená, že by téma výstavy, tak jak bylo formulováno nebo vymezeno, nebylo v dané době významné.
Nakonec autor zmiňuje výstavu CZ99, kterou připravili v prostorách bývalé továrny na Václavském náměstí a v budově Vyšehradského nádraží Milan Salák, Jiří David a Jan Kadlec. Uvádí ji jako příklad výstavy, která lépe ukázala bohatství 2. poloviny 90. let se všemi možnými limity a úskalími, a dokonce doporučuje její rekonstrukci namísto výstavy Insiders. Argumentace je to opět poněkud zvláštní, poněvadž přestože byl tento projekt velmi úspěšný, kurátorům šlo podle mého názoru o něco jiného než Pavlíně Morganové. Tuto výstavu, která předvedla mnoho různých umělců s odlišnými přístupy, by bylo velkou šíří záběru možné přirovnat k typu přehlídek bienále. Ve své podstatě to však byla výstava s jiným cílem, a není proto vhodné ji srovnávat s Insiders.
Výstava by měla být vnímána jako jedna z možných interpretací českého umění 2. poloviny 90. let, jako vymezení specifického momentu, který byl a dodnes je v českém současném umění nepopiratelně dosti podstatný. V této souvislosti by bylo zajímavé posoudit, jak se podobné tendence projevily v zahraničí, neboť srovnání se zahraničním uměním této generaci zatím schází. Celkově považuji výstavu za důležitý počin, který má nezpochybnitelný význam, a to v neposlední řadě i díky katalogu, který svými texty i precizním soupisem výstav bude jistě i do budoucna podkladem k užitečným diskusím i důležitým pramenem dalšího výzkumu.

Poznámky:
1. „Insider, bez Insidera,…“, Umělec č. 1/2005, str. 90, Dům pánů z Kunštátu, 14. 12. 2004–30. 1. 2005, galerie Futura, 17. 2.–1. 5. 2005
2. Více informací o Vědecko-výzkumném pracovišti na: http://vvp.avu.cz, mimo mnoha dalších aktivit vydalo VVP v roce 2001 rozsáhlou antologii České umění 1938–1989.
3. Insiders, nenápadná generace 90. let, Praha, 2004, 91 str., koncepce výstavy a katalogu: Pavlína Morganová, texty v katalogu: Pavlína Morganová, Jana a Jiří Ševčíkovi, Eva Krátká, David Kulhánek, Dagmar Svatošová. V katalogu autorka koncepci výstavy několika různými způsoby vysvětluje a dokládá na příkladech. Součást katalogu tvoří velmi obsáhlý a precizní archiv výstavního provozu 90. let, kterému Jiří Ptáček věnuje pouze jednou kritickou větu, která upozorňuje na záměnu ve jménu kurátora v případě jedné výstavy (Chalupáři, 2000).





Komentáře

15 meters thick about cheap snapbacks | 05.03.2015 01:30
was
[url=http://peopleofpraise.org/hat2.html]15 meters thick about cheap snapbacks[/url]

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Vypadlá postava českého moderního malířství. Nepoznaný virtuos štětce i slova až do své smrti čekal na ocenění, kterého se mu...
Více informací...
6,04 EUR
6 USD
Velkoformátový katalog obrazů a kreseb pastelem z období autorova pobytu ve středoamerické džungli ve společnosti šamanů a...
Více informací...
50 EUR
53 USD
"Thanatopolis" limited Collection for London Show.
Více informací...
39 EUR
41 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS