Časopis Umělec 2003/1 >> Alvaer pod rozpáleným slunkem Přehled všech čísel
Alvaer pod rozpáleným slunkem
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Alvaer pod rozpáleným slunkem

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Jiří Ptáček | news | en cs

Uvážíme-li, že držitelé cen Tranzit měli být až do slavnostního vyhlášení utajeni, musíme uznat, že v Čechách žijící Nor Jesper Alvaer byl podezřele prozřetelný. Na den, kdy jej tříčlenná porota oficiálně ověnčila, si připravil pro Tranzit doprovodný seminář. Nikoli do stísněné posluchárny, ale přímo do prostředí, které chtěl sondovat: do Holešovic a Karlína.
Akci blízkou poznávacím túrám cestovních kanceláří odstartoval krátce po obědě. Od tradiční turistiky ji však odlišovala už skutečnost, že oproti běžným zájezdním okruhům, během nichž utrmácení turisté potajmu opouštějí skupinu, na Alvaerově semináři posluchačů přibývalo. Zpočátku jich mohlo být třicet. Když zájezd vrcholil, vypadalo to na dvojnásobek.
Alvaerovi hrálo do karet slunné počasí, a tak už úvodní návštěva Displaye začala působit jako uvolněný dýchánek. Kurátor galerie David Kulhánek nezatěžoval dlouhými výklady a příchozí pustil na výstavu dalšího Nora Ole Jorgena Nesse, aby je moderátorka semináře mohla popohnat na vyhlídkovou terasu stanice metra Vltavská. Tam se začalo ukazovat, co má Alvaer za lubem. Nepředvádět nám avizované lokality (Holešovice, Karlín) pod jediným a proto totálním zvětšovacím sklem, ale rozptýlit pozornost mezi nesourodé postoje a zájmy, které by v konečném důsledku nevytvořily mapu, nýbrž skicu, nepřinesly shrnutí, ale vytýčili hranice události, kterou zůstala půldenní cesta sama.
Co k tomu použil. Na terase nechal k chumlu posluchačů promluvit sociálního geografa Martina Ouředníčka. Jeho výklad
o strukturálních proměnách obyvatelstva Holešovic, o atraktivitě tamního bydlení a postupujícím vylidňování byl vkusný a vstřícný, ale zřetelně přehodil vyhybku. Vzápětí na jeho vědecký diskurz navázala ornitoložka zabranou rozpravou o mizející populaci vrabců v Praze. Hlavní pozornost vyvolala přítomnost tohoto nešťastného ptačího druhu v přilehlém křovisku. Rozkoš z roz ličného pak vyšperkoval berberský prodavač kebabu od stánku na Vltavské. Otázka na specifika holešovického života ho překvapivě vyprovokovala k vyprávění o chladném počasí v Čechách.
Po dalším krátkém vstupu Davida Kulhánka, tentokrát o komunikačním a architektonickém uzlu na Vltavské, se skupina trochu dezorientovaně prošla atriem funkcionalistického kolosu České spořitelny a vyrazila k autobusům, které jej měli odvézt na druhý břeh Vltavy.
Už v této chvíli se potvrdilo, že organizátoři účast na semináři podcenili. Namísto dvou autobusů se dostavil pouze jeden
a všichni se do něj nevešli. K cíli pod Čechovým mostem se pak museli dostat sami.
Alvaerova pouť však pokračovala bez větších projevů nevole. Byla totiž očekávána nejatraktivnější část semináře - projížďka lodí. A vyhlídková loď Kotva nemohla zklamat. Stříška na palubě poskytovala stín a ceny nápojů byly tak vysoké, že se i poslední účastník musel cítit jako právě ožebračovaný turista. Kdo však občerstvení odmítl, toho obsluha ke konzumaci nenutila a nechala ho kochat se úplně novou vyhlídkou, nevěnovat se zcela pokračujícím přednáškám a konverzovat ve skupinách u stolů. V té mé vynikal sochař Stanislav Zámečník.
Oficiální program bez přerušení pokračoval. Za mikrofonem se vystřídala vnučka sochaře a autora nejapného Stalinova pomníku na Letné Otakara Švece, Jiří Friedel z Povodí Vltavy (který upozornil na historii a technické parametry malé vodní elektrárny)
a marketingový ředitel společnosti Lighthouse. S kožeností marketingovým ředitelům vlastní promluvil o výstavbě rozsáhlých kancelářských budov v prostoru holešovického přístavu. Neprofesionálně se přitom nechal zaskočit dotazem, zda ve svém obskurním projektu počítá s místem pro galerii. Nad všechny pochybnosti bylo jasné, že za žádných okolností s výdaji na obecné blaho nepočítá.
Opětovný nástup do autobusu znovu odhalil organizační slabinu projektu. Na projížďku lodí dorazili i lidé, kteří se předešlé části nezúčastnili. Řidič odmítl asi dvě desítky lidí naložit a ti tudíž byli znovu odkázáni na pěší přesun. K další zastávce proto někteří nedorazili. O hodně přišli. Atrium hotelu Hilton zažilo díky našemu příchodu neobvyklý nápor středostavovské nuzoty. Vzhledem k tomu, že interiérové stěny Hiltonu vyznívají jako jakési kašírované fasády panelových domů, absurdní setkání dvou sociálních úrovní nabylo až existenciálních rozměrů. Ve skupině sílily ironicky pobavené a rezignované nálady. O to rychleji, když jsme zjistili, že z hotelu budeme vyvedeni úzkými chodbami jeho zázemí. Namísto pověstného luxusu zdejších apartmánů jsme prozkoumali bílé kachlíčky prádelen a labyrinty schodišť.
Přestože postupující únavu účastníků nešlo přehlédnout, určité povzbuzení přinášela skutečnost, že nás čeká poslední zastávka: ještě nedostavěný Danube House. Arogantně futuristický monument rozrážející svým hrotitým kýlem hladinu Karlína. Jímavá dominanta, popravdě však nepřekračující standart současné technokratické výstavby. Samozřejmě, že náš hostitel, jednatel investiční společnosti Europolis Invest Petr Urbánek, měl jiný názor. Otcovsky a rozvlekle rozprávěl o každém technickém a funkčním detailu svého kolosu. Vyplynulo jedno: že se i Golem může stát mazlíčkem.
Podobně jako na posledních místech běžných turistických výprav, rovněž mezi námi sílilo neupřesnitelné znechucení, zajisté podporováné tíživým dusnem nastávajícího podvečera. Konečně autobus. Konečně konec. Emotivní tkáně setrvačně vibrovaly
a odžívaly si styk s mnohočetnými postoji k realitě. Přesvědčivost jednotlivých vystoupení snad ani nenabízela jinou reakci.
A málokdo přitom tušil, že Alvaer rozprostřel svá organizační chapadla natolik, že se v případě dojemně upřímné vnučky Otakara Švece uchýlil k mystifikaci. Švecovy potomky nenašel a tak si alespoň zjednal hereckou náhradu.
Nic nebylo úplně jasné, ale půlden jsme naplnili nekonvečním jednáním. Stali jsme se turisty ve svém domovském městě. Kolektivně jsme se nechali vést Alvaerovou myšlenkou a dokonce se ani neptali po konceptu celého programu. Někdo jiný se staral za nás o nás a my vnímali Alvaerovův dar nenásilně a s nadhledem ho pozorovali. Jedno odpoledne jsme neseděli za computery, ani nepáchali umění. A jedno odpoledne se tak dalo žít.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
77 EUR
81 USD
1995, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
892,80 EUR
939 USD
Deset vystavených obrazů doprovází také vydání stejnojmenné dvojjazyčné knihy. Autorka momentálně žije v Praze a posledních...
Více informací...
32 EUR
34 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS